Městské „ostrůvky“ původně sloužily jako bydlení pro chudé dělníky a jejich rodiny, které se do města stěhovaly za prací. Postupem času se však přelidnily. Životní podmínky se zhoršily a staly se nezdravými.
V 70. letech 20. století spustila portugalská vláda program přesídlování. Jeho cílem bylo zbourat městské „ostrůvky“ a přesunout jejich obyvatele do sociálních čtvrtí na okraji města. Mnoho ostrůvků zaniklo, ale některé dodnes zůstávají. Jsou součástí paměti města a nabízejí alternativu k neosobnímu charakteru nových čtvrtí.
Z této snahy vznikl i tento projekt. Nabízí příležitost znovu promyslet bydlení v těchto jedinečných a historických prostorech. Jeho základem je typický dvojdomek, který patří k městským ostrůvkům. Dům má 4 metry na šířku i do hloubky, dvě patra, tři okna a dveře.
Navržený zásah se rozkládá na obou podlažích a propojuje je moderní schodiště. Spodní patro zahrnuje veřejnou část – obývací pokoj a kuchyni. Horní patro tvoří soukromý prostor s ložnicí a koupelnou.
Obývací pokoj a kuchyně sdílejí otevřený prostor. Jedno z oken ho přirozeně rozděluje a výrazně ovlivňuje atmosféru. Výrazným prvkem je schodiště, které začíná u kuchyňského pultu a ústí do černého objemu. Ten slouží jako vstup do horního patra, kde se nachází ložnice. Tu doplňuje koupelna, která je nenápadně skrytá v zrcadlovém objemu. Ten opticky rozšiřuje prostor a odráží světlo pronikající dvěma okny.
Kamenné stěny pokrývá bílý nátěr, který zesvětluje interiér. Moderní kontrastní prvky dodávají každému domu jedinečnou identitu. Zvenčí zásah zvýrazňuje černý rám kolem vstupních dveří a nově barevné okenice, které podtrhují charakter domu.
